Jaké jsou podmínky způsobilosti víceprací a vedlejších stavebních nákladů?
Výdaje na stavební práce mohou být uznány jako způsobilé za předpokladu současného dodržení všech relevantních stavebních předpisů.
Vícepráce mohou být v projektu uznány jako způsobilý výdaj za předpokladu, že příjemce dodrží zákonné předpisy o VZ (v případě českého příjemce se jedná o ZVZ/ZZVZ či metodiku pro zadávání VZ) a v případě, že jsou schváleny jako způsobilé v rámci předložení žádosti o změnu.
Vedlejší stavební náklady nebo také vedlejší rozpočtové náklady stavby jsou v rámci programu způsobilým výdajem. Rozpočtování vedlejších výdajů stavby je standardní činností projektantů a v mnoha případech jsou tyto výdaje rozpočtovány jako určité procento z hodnoty stavebních výdajů, nebo mohou být o tyto náklady povýšeny již základní rozpočtové náklady.
Jejich obecnější definice je uvedena v prováděcí vyhlášce č. 230/2012 (§ 9) k zákonu o veřejných zakázkách: „Předmětem vedlejších nákladů jsou zejména požadavky související s vybudováním, provozem a likvidací zařízení staveniště, ztížené výrobní podmínky související s umístěním stavby, provozními nebo dopravními omezeními, pokud jsou zadavatelem požadovány, případně pokud vyplývají z příslušné dokumentace.“ Příklady vedlejších stavebních/rozpočtových nákladů (VRN) uvádí české stavební standardy (https://www.stavebnistandardy.cz).
Jak je to se způsobilostí výdajů v případě, že pořízené vybavení, zařízení nebo nemovitost nejsou plně využívány pro účely projektu?
S ohledem na principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti platí, že pokud jsou vybavení, zařízení, nebo nemovitost využívány pro projekt jen z části, způsobilá je pouze část výdajů na jejich pořízení, resp. na příslušné stavební práce.
V případě výdajů na vybavení a zařízení je způsobilý poměrný podíl pořizovací ceny odpovídající času reálného využívání nebo využité kapacity pro projekt. Příjemce je povinen doložit výpočet poměrné části pro projekt (pokud tento poměr nebyl stanoven/vypočten již při předložení projektové žádosti resp. nebyl stanoven rozhodnutím monitorovacího výboru).
V případě stavebních prací jsou způsobilé výdaje související s těmi částmi stavby, které budou využívány pro projekt. Příslušné části stavby je partner povinen vymezit v projektové žádosti a jejich využití pro projekt doložit v průběhu realizace projektu, případně v době udržitelnosti projektu.
Pokud se v průběhu realizace projektu nebo jeho udržitelnosti zjistí, že rozsah využívání vybavení, zařízení nebo nemovitosti je nižší, než odpovídá schválené projektové žádosti, budou výdaje na pořízení kráceny.
Výše uvedená pravidla se použijí analogicky i v případě leasingu, pronájmu a odpisů vybavení, zařízení a nemovitostí.
Jaká je způsobilost výdajů na technický dozor investora/autorský dozor resp. projektovou dokumentaci u staveb, které jsou z programu Interreg V-A SK-CZ financovány pouze zčásti?
Pro výdaje na tzv. technický dozor investora/autorský dozor resp. projektovou dokumentaci u staveb, které jsou z programu Interreg V-A SK-CZ financovány pouze zčásti, platí následující pravidla:
V případě, kdy dochází k situaci, že jen část výdajů dané zakázky na stavební práce je způsobilá v projektu, je nutné odpovídajícím způsobem krátit také výdaje na TDI/autorský dozor/BOZP a výdaje na projektovou dokumentaci. Uznání výdajů bude provedeno v poměru, který odpovídá poměru způsobilých výdajů a celkových výdajů dané stavby, a to z hodnot vzešlých ze zadávacího řízení. Na pozdější vícepráce nebo méněpráce se ohled nebere, o % způsobilosti se tak rozhodne na začátku resp. po ukončení ZŘ/VŘ.
V případě, když jsou způsobilé výdaje vyšší než 75 % celkových výdajů dané stavby, budou uznány veškeré výdaje související s projektovou dokumentací a TDI/autorským dozorem atd. dané stavby, protože v takovém případě je výše způsobilých výdajů tak významná, že dodatečné aktivity financované nezpůsobilými výdaji již nemají zásadní vliv na rozsah a cenu služeb spojených s projektovou dokumentací a TDI/autorským dozorem.
Prosím o upřesnění pojmů „projekt spočívající ve financování infrastruktury“ a „projekt spočívající v nákupu hmotného předmětu“
Za projekt spočívající ve financování infrastruktury, resp. projekt spočívající v nákupu hmotného předmětu je považován projekt, ve kterém je financovaná infrastruktura či hmotný předmět určen pro potřeby konkrétní cílové skupiny. Bez financování takové infrastruktury, resp. hmotného předmětu by nebylo možné částečně nebo vůbec plnit stanovené cíle v rámci realizace projektu.
Příkladem projektu spočívajícího ve financování infrastruktury je např. projekt podporující zachování kulturního dědictví v pohraničí prostřednictvím aktivity rekonstrukce stavby, která bude sloužit jako regionální muzeum. Financování infrastruktury – tedy v tomto případě rekonstrukce budovy je nezbytným předpokladem pro naplnění cílů projektu, kterým je pozdější provoz muzea.
Příkladem projektu spočívajícího ve financování hmotného předmětu je projekt zaměřený na spolupráci škol v oblasti informatiky. Hmotným předmětem je vybavení počítačové učebny, která slouží konkrétní cílové skupině v projektu, tedy studentům škol zapojeným do projektu. Pořízení informační techniky je předpokladem pro naplnění cílů projektu. Jiným příkladem je projekt zaměřený na spolupráci IZS, ve kterém může být takovým hmotným předmětem pořízený hasičský nebo policejní vůz využívaný při výjezdech v pohraničí na obou stranách hranice apod. Pořízení této techniky je nezbytné pro naplnění cílů projektu.
V případě pořízení informační techniky či kancelářského vybavení pro administrativní účely projektu se nejedná o pořízení hmotného předmětu, neboť pořízení výše zmíněného není výstupem/cílem projektu, nýbrž slouží k realizaci a dosažení cílů projektu.